Archiv autora: Klára Zdechovská

Objekt nestojí v aktivní záplavové zóně

Zajímalo nás, jak je to s informací, že mlýn stojí v aktivní záplavové zóně a nelze tudíž jej rekonstruovat.

Podali jsme dotaz na Povodí Labe v HK a zjistili jsme pravý opak.

“S rekonstrukcí objektu předběžně souhlasíme”

“Objekt se…nachází těsně za hranicí pětileté vody a aktivní zóny záplavového území”.

KMBT35020160318122035-page-001

Názor a návrh na využití občanem města

Třebechovice pod Orebem byly výjimečné řemeslnické město. Co dům, to řemeslo. Po městě to vonělo- cukráři, pekaři…

Měli bychom se snažit obnovit činorodost města, ne ničit. Co se jednou rozbourá, již se neobnoví. Tak, jak se stává poslední desetiletí s ostatními objekty ve městě. Celý příspěvek

Studie města po demolici mlýna

Studie 1 Studie 2Předkládáme studii města – tzv- studie lokality T5p, která počítá s demolicí Hajnišova mlýna.

Na místě mlýna by nebylo postaveno parkoviště, jak je mylně předkládáno, ale pouhá cesta. Ostatní plochy kolem by byly prázdnou plochou bez jiného využití.

Opravdu musí vést cesta právě místem dnešního mlýna? Nelze najít jiné řešení?

 

Názor odborníka na lidovou architekturu

Toto je názor jednoho z oslovených odborníků, kteří se vesměs shodují s doktorem Urbánkem.

Historický objekt mlýna obecně skutečně v drtivé většině případů není obyčejným objektem, ale má několik rolí, které bychom mu na začátku 21. století již měli dokázat přiznat, a to i v případě, že jeho zachování komplikuje náš tzv. moderní způsob života, zde konkrétně silniční dopravu. Situaci na místě znám, projížděl jsem jím na kole, autem i traktorem s vlekem mnohokrát a nikdy jsem jako řidič neshledával žádný problém. Ale pominu předchozí uvedené skutečnost, coby subjektivní a dovolím si zmínit konkrétní kulturně-historické hodnoty předmětného mlýna.

Celý příspěvek

Finance spojené s uskutečněním rekonstrukce mlýna

Nezbytné prvotní investice:

  • Statický průzkum (doposavad nebyl zhotoven, zhotoven byl pouze znalecký posudek na objednávku města Třebechovice pod O. zde dne 23. 08. 2015.)
  • Zakonzervování budovy (střecha, případná demolice nízkých přístavků mlýna), které by nemělo přesáhnout částku 1.600.000,- Kč. Tyto investice by měly být realizovány z rozpočtu města Třebechovice pod O.. Jedná se o částku, se kterou město počítá na náklady manipulace s těmito objekty.

Následné investice:

  • Projekt na rekonstrukci mlýna.
  • Rekonstrukce mlýna.

Finanční zdroje:

  1. Na celkovou opravu a rekonstrukci objektů bude třeba zažádat v dotačních programech a fondech:

Evropské strukturální fondy, fondy přeshraniční spolupráce, Norské fondy, Ministerstvo kultury ČR, Euroregion glacensis, Královéhradecký kraj, SZIF, menší fondy (Nadace Via) – dle typu žadatele.

Dle vzoru úspěšných projektů města (Rekonstrukce divadelní scény kulturního domu, projekty česko-polské spolupráce, budova Třebechovického muzea betlémů, Generální restaurování NKP Třebechovického betlému, zahrada MŠ Nepasice, cyklostezka, ovocný sad na orebě aj.) vytvořit projekt a hledat dotační titul.

  1. Najít vhodné partnery projektu, kteří mohou nést část finančních nákladů na obnovu a mohou o ně i žádat dotaci.
  2. Z rozpočtu města Třebechovice p. O. (zakonzervování objektu).
  3. Zahraniční partneři, díky kterým je možné žádat ve fondech přeshraniční spolupráce. 
  4. Spolky (mohou žádat i v jiných fondech).
  5. Vedlejší finanční zdroje: veřejná sbírka, benefice, příspěvek od veřejnosti, aj.
  6. Návrat finančních prostředků investovaných do obnovy a na provoz (z financí za ubytování, pronájem multifunkčního sálu, apod.).

Kam s názorem, kam s dotazem?

Pokud máte názory, které chcete sdílet, nabízíme Vám tyto možnosti:
1. napište jej na těchto stránkách do diskuse
2. zašlete jej na adresu info@hajnisuvmlyn.cz
3. napište a sdílejte na facebooku

(https://www.facebook.com/Hajnišův-mlýn-1311094018904256/?fref=ts)

Pokud máte dotaz týkající se Hajnišova mlýna, můžete:
1. dotazovat se v diskuzi na těchto stránkách
2. napsat nám jej na adresu info@hajnisuvmlyn.cz
3. kontaktovat Bc. Martinu Andrysovou,  Ing. Pavla Kopeckého, Mgr. Kláru Zdechovskou, Marcelu Kadlecovou, Ing. Petra Vinkláře, RNDr. Václava Dernera