Toto je názor jednoho z oslovených odborníků, kteří se vesměs shodují s doktorem Urbánkem.

Historický objekt mlýna obecně skutečně v drtivé většině případů není obyčejným objektem, ale má několik rolí, které bychom mu na začátku 21. století již měli dokázat přiznat, a to i v případě, že jeho zachování komplikuje náš tzv. moderní způsob života, zde konkrétně silniční dopravu. Situaci na místě znám, projížděl jsem jím na kole, autem i traktorem s vlekem mnohokrát a nikdy jsem jako řidič neshledával žádný problém. Ale pominu předchozí uvedené skutečnost, coby subjektivní a dovolím si zmínit konkrétní kulturně-historické hodnoty předmětného mlýna.

• Objekt patří k mlýnům, které již svojí podlažností a hmotovým (z architektonického hlediska) uspořádáním prozrazují určení k osazení tzv. uměleckého složení. Jde o mlecí složení vyráběné zpravidla průmyslově a k jeho osazení jsou nezbytná čtyři a více podlaží.
• S provozem uměleckého složení souvisí skutečnost, že výsledné produkty končí na manipulační podlaze. Aby je nemusela mlýnská chasa přenášet v pytlích po schodišti, nacházel se na úrovni manipulační podlahy vyskladňovací otvor. Zde se nejen zachoval, ale má podobu dřevěného, šikmo osazené skříně, na jejíž spodní hraně se dosud nachází kovový závěs, na němž se uchycoval dřevěný žlab, po kterém spouštěly pytle na vůz.
• Pozornost si zaslouží i architektonické provedení fasády s lezenovými pásy, kordonovu a korunní římsou, šambránami a otvorovými prvky. Celek působí průmyslovým dojmem.
• Objekt i z hlediska produkce patřil mezi velmi výkonné východočeské mlýny. Svědčí o tom i skutečnost, že mu na začátku 50. let minulého století nebyl ukončen provoz, ale státu se vyplatilo jeho zabavení a převedení do podniku Východočeské mlýny n. p. Předměřice nad Labem.
• Převážná většina vodních mlýnů využívala pouze vodní síly, menší část pak pomocný motor a kombinaci dvou různých druhů pomocných motorů již jen mizivý počet z mlýnů. Tento však zcela mimořádně disponoval třemi(!) pomocnými motory. Celkový výčet pohonů vypadal následovně: 59 HP vodní turbíny, 89 HP elektromotory, 80 HP natový motor a 160 HP parní stroj.

Pro představu o kapacitě mlýna zmiňme, že mlýn dokázal ročně (tj. za 280 pracovních dní) zpracovat 5680 tun pšenice a žita dohromady. Značná byla i skladovací kapacita. Do zásobníků se vešlo 8 vagonů (80 tun), na podlahy 10 vagonů (100 tun) a hotových výrobků 2 vagony (20 tun) k tomu.

Nepochybuji o tom, že pro třebechovické občany je chloubou Proboštův betlém. Dovolím si zmínku, že s největší pravděpodobností vzorem pro jeden z dvou modelů parních strojů, které jsou v Proboštově betlému zastoupeny, byl parní stroj z Hajnišova mlýna.

Při zvažování demolice tohoto mlýna je vhodné vzít v úvahu i skutečnost, že ze tří třebechovických vodních mlýnů je tento poslední skutečně existující.

Jak vyplývá z výše uvedeného je třeba stručným shrnutím zdůraznit, že mlýn čp. 46 v Třebechovicích p. O. není běžným objektem svého druhu, ale naopak si zaslouží lepší osud než demolici kvůli momentálnímu dopravnímu řešení, které za 10 let opět nebude vyhovující.

Na závěr se připojuji k názoru Vašeho spoluobčana, že bourání takového objektu, jako je tento mlýn, je krátkozraké. K podobným záležitostem docházelo často v 70. až 90. letech minulého století a teprve s odstupem času zjišťujeme, že mnohé z tehdy zdánlivě nezbytných demolic byly zcela zbytečné. Myšlenka na nové využití objektu a třeba právě pro účely prezentace historické techniky a podobně, má své reálné opodstatnění. Pro zajímavé příklady nemusíme chodit ani tak daleko, jak uváděl Váš spoluobčan, ale stačí se podívat do bývalé textilní továrny (naposledy Mosilana) v Žamberku.

Radim Urbánek

 – – – – – – – – – – – – – – –

PhDr. Radim Urbánek Česká Třebová Terénní a archivní průzkumy historických technologických vybavení Poradenství a konzultace k lidové architektuře a vesnickým technickým stavbám