Vážení zastupitelé,

v posledním čísle Třebechovického haló jsem se dozvěděl o plánech na demolici Hajnišova mlýna a o plánované výstavbě parkoviště a křižovatky na uvolněném prostranství.

Píši proto, že případnou likvidaci další zajímavé historické stavby související s industriální minulostí Třebechovic bych pokládal za obrovskou škodu. Záměr bourání mi částečně připomíná demolice zbytečných a obtížných staveb na konci 19. a začátku 20. století v některých městech. Co by dnes dala ona města za to, kdyby v nich zůstaly hradby, věže, křivolaké uličky. Například v nedalekých Pardubicích místní radní ke konci 19. století schválili zbourání Zelené brány. Naštěstí se ji podařilo, po značných peripetiích, u úřadů ve Vídni zachránit. Proč ji chtěli zbourat? Chtěli město moderní, aby mohli jezdit po široké cestě přes náměstí. My možná budeme mít novou křižovatku a parkoviště. Nejsem si ale jist, zda nás za to budoucí generace pochválí. Nevím také, zda turisty dostatečně zaujme případná naučná stezka po zmizelé historii Třebechovic.

Celá řada staveb se již v minulosti dostala v Třebechovicích do takového stavu, že demolice byla nakonec skutečně jediným smysluplným řešením. Byly převážně v soukromých rukou, a město tak mělo omezené možnosti tlaku na jejich záchranu. Nyní se ale jedná o objekt města. Tak proč se o záchranu alespoň nepokusit? Určitě jen tyto pokusy budou stát obrovské úsilí a také nějaké finanční prostředky, ale jsem přesvědčen, že stojí za to. Když skutečně vše selže a rekonstrukce se ukáže jako technicky a ekonomicky neproveditelná, je ještě možné uvažovat o zakonzervování. Demolici pokládám za skutečně krajní řešení. Jsem přesvědčen, že vše, co se nyní odehrává kolem Hajnišova mlýna, bychom neměli dělat jen pro sebe, své pohodlné parkování a jízdu autem. Neměli bychom to přece dělat ani jen kvůli turistickému ruchu nebo nějakému momentálnímu zisku, ale také pro generace budoucí a odkaz generací minulých, pro udržení určité historické kontinuity a paměti, pro uchování a dotváření charakteru a „ducha“ města.

Nemusíme si hrát na to, že se jedná o památku kdovíjakého významu. Myslím, že důležité je uvědomit si, že se jedná o zajímavou stavbu, která má pro město svou hodnotu jako taková, a že je součástí historického dědictví, které dle mého názoru stojí za to zachovat. Kdyby zde zůstala většina historických staveb, které si ještě pamatuji ze svého dětství, byl by charakter města jiný. Teď máme šanci pokusit se to alespoň trochu ovlivnit a ponechat něco z minulosti pro přítomnost i budoucnost.

Zpřehlednit dopravu na jinak nevyužitém místě je jistě výborný nápad. Pokud by se ale mělo jednat o spor mlýn versus křižovatka, nemyslím si, že by ona nová křižovatka byla natolik dopravně důležitá, aby jí mlýn musel ustoupit. Nespatřuji, že by v těchto místech docházelo k nějakým výraznějším dopravním problémům. Na druhou stranu je ale samozřejmé, že jízda autem po cestě bez nepřehledných zatáček je pohodlnější a rychlejší (možnost rychlejší jízdy v centru města může být ale na druhou stranu i negativem).

Určitě se mnou nebudou někteří souhlasit, ale na prvním místě v této fázi vůbec nevidím, jak mlýn využít, ale zda je vůle ho zachovat. Nyní myslím ani nelze dát konečný konkrétní návrh na využití a financování. Využití i financování je určitě důležité, ale zejména je třeba pokoušet se o maximum možného. Tj. pokud nedopadne jeden způsob financování a zjistí se například, že provoz mlýna je při určitém způsobu využití pro město ekonomicky neúnosný, pokusit se nalézt jiné řešení a vyhnout se tak demolici . Zbourání je co do závažnosti nevratnou skutečností. Možností využití je dle mého názoru celá řada. Ideální by určitě bylo, kdyby objekt sloužil městu. Pokud ale nastanou problémy s financováním nebo provozními náklady, může sloužit i k privátním účelům. Existují města, kde se i jinak bezvýznamné nevyužité průmyslové stavby snaží zrekonstruovat a využít. Každý asi viděl takovéto budovy využité jako byty, kanceláře, muzea, nákupní centra nebo prostory pro drobné podnikání. Domnívám se, že takřka jakákoliv varianta je vhodnější než demolice. Lomit rukama, že město nemá peníze je jednoduché, sehnat finance určitě nikoli. Rozhodně si ale nemyslím, že je to při troše dobré vůle a ve spolupráci s angažovaným občany vyloučené.

V této fázi je, myslím, důležité vypracovat staticko – technický průzkum a na základě jeho výsledků zjistit náklady na případné zajištění budovy. V případě, že by došlo k rozhodnutí ustoupit od demolice mlýna a bylo již jasné jeho budoucí využití, pokládám za vhodné nechat zpracovat kvalitní architektonický návrh na řešení okolního prostranství, například formou architektonické soutěže. Je důležité, aby se podařilo objekt mlýna vhodně začlenit do centra města, a to i s ohledem na plánované parkoviště.

Děkuji Vám za trpělivost s tímto mailem. Může mi být vyčteno, že nepředkládám žádné racionální (ekonomické) argumenty, že nepředkládám konkrétní návrhy. Ano, skutečně se jedná spíše o mé pocity, ale jak jsem již napsal, podle mne je důležité hledat nikoli nejjednodušší (i když chápu, že se to někomu může zdát jako nejlepší) řešení, ale mít vůli hledat a diskutovat, řešení taková, která získají, na základě relevantních informací, podporu občanů a přinesou městu v dlouhodobém horizontu co největší užitek, a to nejen ryze ekonomický. Skutečná konkrétní řešení vyplynou až z této diskuse. Stejně tak financování, které s využitím úzce souvisí. V některých případech může být způsob řešení problémů diskusí kontraproduktivní, ale zde se mi zdá být jedinou rozumnou cestou.

Zcela na závěr bych chtěl poděkovat všem zastupitelům, kteří věnují svůj čas a energii hledání informací, zvelebování města a snaze o udržení jeho kulturního a historického děditství.

Ing. Pavel Kopecký