Dopis panu starostovi a městské radě

Den 30.4.2018 jsme prostřednictvím elektronické podatelny MÚ v Třebechovicích odeslali dopis panu starostovi Třebechovic p.O. Ing. Jiřímu Němcovi a městské radě.

Text dopisu:

Vážený pane starosto, vážená městská rado a zastupitelé města Třebechovice pod Orebem,

Dotřelův/Hajnišův mlýn byl ministrem kultury již podruhé uznán kulturní památkou. Po podrobnějším pátrání v archívech a historických pramenech bylo zjištěno, že je budova mlýna nejméně ze 17. století a je historicky pro město a středověký náhon Alba stavbou zcela významnou. Dotřelův mlýn stojí přímo v jádru historického města Třebechovice pod Orebem, jeho demolice je nevratným krokem vůči dějinám města a našim moudrým a pracovitým předkům.

Je mnoho možností, jak využít budovu mlýna. Například:

– expozice městských sbírek – konečně otevřít depozitář a vystavit historické artefakty našeho města

– stálá výstava fotografií starých Třebechovic

– výstava historie tradičních řemeslných a průmyslových odvětví našeho města

– důstojné místo pro klub důchodců, aj.

Realizace těchto návrhů je vzhledem k cca stomiliónovému rozpočtu města uskutečnitelné.

Pokud máte vy, nynější vedení města, jiné priority, nabízíme zajištění péče o tuto historickou památku včetně. O podmínkách převodu nemovitosti jsme připraveni jednat. Kontakt info@hajnisuvmlyn.cz

S přáním všeho dobrého občané města Třebechovic pod Orebem,

kteří nebojují, ale ctí poctivou práci a moudro našich předků v naší zemi.

V Třebechovicích pod Orebem, dne 30. dubna 2018

8 komentářů u „Dopis panu starostovi a městské radě

  1. Věra Priharová

    Další parkoviště v Třebechovicích.
    Možná se opakuji. Ale. Ráda bych znova upozornila na to, že v Třebechovicích, na tak malé město máme už místo domků ,zahrad ,zelených ploch několik parkovišť.
    Bydlíme naproti Penny marketu, kde bohužel vzniklo co vzniklo, budiž …I nutné parkoviště . Pominu to. Už jsme si zvykli, že se velice zhoršilo klima, nárůstem osobních aut, ruch nevyjímaje . Hlavně při nočním zásobováním marketu i masny, třískání loren s masem, a pod.
    Proč se ale v souvislosti s možným parkovištěm místo mlýna rozepisuji. I ve velkých městech si lidé dojdou určitých pár metrů , někdy ne malých do institucí, škol, kultruních zařízení i ti, co jedou autem,protože bydlí jinde. Já jsem bydlela v centru Hradce Keálové několik let a jako malá jsem navštěvovala hudební školu a šla 15 minu pěšky.
    Jeden návrh / už opakovaný/. Nemohli by ti co navštíví Třebechovice z Jakýchkoliv důvodů zaparkovat na již vybudovaných parkovištích v Třebechovicích a dojít několik mimut pěšky? Jaký je rozdíl mezi Hradcem Králové a Třebechovicemi. Nezvykli jsme si příliš mít vše u nosu i zaparkování? V sobotu a neděli je u Penny na parkovišti většinou poloprázdno. I autobusy by mohli dejme tomu vyklopit turisty u muzea a odjet na větší parkoviště buď u kulturního domu nebo u Penny, když stávajíci u muzea bude zrovna na chvíli plné? Uvědomme si, že každý v Třebechovicích nemá zahrádku . Možná by i mamky, babičky a ostatní uvítali v centru města park na tvrzi s lavičkami ,opraveným mlýnem, kde by se mohli občerstvit, sejít ,popovídat, sedět i na trávě atd. Ne se opět na místě, proplétat z východu uličkou z náměstí asfaltovou plochou plnou aut.
    I turisté, kdyby nebyli vysazeni přímo u muzea , mohli by cestou k muzeu projít kousíčkem města i třeba zakoupit nějaký výrobek a tím podpořit místní obchody. Několikráte jsem to zažívala i v zahraničí ,kde jsme také byli vysazeni ne přímo u objednaného turist. zař. a šli jsme kousek pěšky. Třebechovice je městečko krásných malebných zákoutí, jen je chtít vidět. Zasloužilo by si více příjemného společného prostoru, ne další asfalt a parkoviště. Máme ve městě další kulturní památku, to je fakt, který bychom měli rádi přijmout se vším všudy. Opraveny byly horší budovy. S minimalizací vlastních nákladů. Jen chtít a vědět , kam se obrátit.
    Přimlouvám se za rozum, cit i objektivitu a nadhled všech nás , co stojí o rozkvět našeho městečka bez dalších betonových ploch. Věra Priharová
    Dále dávám za příklad , jak se dá ochránit dům ,potažmo kulturní památka. V Českém Meziříčí se nikdo do mlýna , který také čeká asi na rekonstrukci , nedostane , aby raboval , ničil . A stačilo málo , jen mít zájem chránit náš společný majetek. Nebo právě že je společný, to nikoho nezajímá, v jakém stavu se náš mlýn rok za rokem nechá likvidovat, rozbitými okny ,dveřmi. Jestli nám , jako městu dá ministerstvo pokutu, nechala bych to zaplatit těm, co mají náš společný majetek ze zákona chránit. Ze zákona, a to už vážení není legrace.
    Přeji nám všem i turistům ještě hezčí Třebechovice. Věra Priharová

  2. František Carda

    Dobrý den
    prosím jména těch co se schovávají za vágní heslo “… občané města Třebechovic pod Orebem, kteří nebojují, ale ctí poctivou práci a moudro našich předků v naší zemi.”
    Nebo se bojí, že svou prací a vystupováním v současnosti, dělají svým moudrým a pracovitým předkům ostudu? A nebo si myslí že takto můžou své názory vydávat za názor všech?
    Fr.Carda

    1. Administrace

      Dobrý den, Františku Cardo,
      to, co hledáte, naleznete v dokumentech na radnici. Přejeme úspěšný den.

      1. František Carda

        Dobrý den

        prosím spisové značky, nebo jiné upřesnění dotčených dokumentů, pro pracovníky radnice až se na ně obrátím s dotazem, když jste tak “ochotní” a konspirativní.
        Dále by mě zajímalo jak se “…… občané města Třebechovic pod Orebem, kteří nebojují, ale ctí poctivou práci a moudro našich předků v naší zemi.” vyjadřovali od roku 2010 k územní studii “Lokalita T5p” viz – http://www.trebechovice.cz/lokalita-t5p/d-164259/p1=41224
        Dále prosím o radu kde lze získat peníze na činnost podobnou vaší, tj. ochrana kulturního dědictví.
        Zdraví a děkuje

        Fr.Carda

        1. Věra Priharová

          Dobrý den. Odpovím Vám , na Vaši otázku k vyjádření ke studiím v roce 2010, která se vysvětlovala na jednom ze zastupitelvu, na kterém jsme s manželem osobně byli.
          Jakákoliv obrana by nebyla akceptována. Ničím a nikým.Opakované písemné žádosti o zrušení dle mne účelově rozhodnutí o stavebních uzávěrác v těchto lokalitách,bylo marné. 3 krát jsme žádali o možnost topit plynem…a tak dále a tak dále.
          Lokalita T 5P ..mlýn lokalita T 6P…byla skupinkou našich sousedů, tehdy i někteří nynějš,zastupiteé odsouzena opakovaně bez nás o nás ke zbourání.Podotýkám, že když jsme dům kupovali, stavební uzávěra ještě nebyla. Něklik let ,dnes 20 let nemůžeme , jako řádní majitelé se svým majetkem nakládat ,jak bychom chtěli. To samé někdo kdysi po rozhodl o soukromém majetku Hajnišův mlýn. To samé dům pana Saidla, původně slíbený osobně tímto panem majitelem jiným zájemcům o koupi. Nakonec velice smutný prodal dům i s pozemkem městu. Osobně mi to říkal.
          Nevím, zda majitel mlýna vůbec věděl o tom, že je určen ke zbourání.
          Stačí Vám toto vysvětléní ? Máme 10cm silný spis o naší snaze zachovat svůj domov a nebo možnost s ním jakkoliv naložit, bez toho, že bude do toho kdokoliv zasahovat
          Jelikož jsme chtěli vědět, co by se stalo v případě , že dům bychom chtěli prodat, slyšte.
          Dům Priharových je určen ke demolici, tak ho nekupujte. Teď se ptám. Nestalo se to samé při nabídce ke prodeji sousedního domu byli zájemci dva.Vyhrálo město, ikdyž zájemce o nemovitost nabízel více peněz. Věra a Vladimír Priharovi
          Slyšela jsem, že postupně z auce odstoupili dva další zájemci o koupi Hajnišova mlýna. Majitel mlýna mohl třeba, teď jen spekulace za svůj majetek obdržet více.
          Chápu i některé i bývalé zastupitele, kteří tyto lokality bez souhlasů majitelů odsoudili k přestavbě, že mohli za tu dlouhou dobu změnit názor.
          Měli bychom ovšem ctít rozhodnutí ministerstva, které opakovaně rozhodlo , že mlýn je kulturní památka.

        2. Pavel Kopecký

          Dobrý den pane Cardo,

          asi nejsem tím, koho odpověď Vás zcela uspokojí, ale snad nebude zbytečná. Já bohužel spisové značky neznám. Možná Vám ale odpoví i někdo jiný, kdo je zná. I pokud bych o některých konkrétních jménech věděl, respektuji právo každého (i kdyby se mě to třeba nelíbilo) příliš své jméno nešířit, a chápu to. Já osobně bych byl rád, kdyby se o mlýn někdo postaral a pokud to město učinit nechce, je mi v zásadě jedno, kdo to bude a myslím si, že i pro Vás bude lepší, když bude mlýn opravený, než kdyby chátral. Pokud bych bydlel poblíž, dokonce bych byl určitě raději, kdyby vedle mého domu stál opravený mlýn, než kdyby kolem něho projížděla auta.

          Mohu se Vám pokusit zodpovědět Vaše další dotazy a nastínit, proč se ohledně mlýna, byť velmi skromně, angažuji a jak jsem se k tomu dostal. Myslím, že motivace ostatních může být podobná.

          Začnu trochu zeširoka. Již na na základní škole mě mrzelo, že se z náhonu k mlýnu dělá skládka. Již tenkrát jsem to vnímal jako zcela nesmyslnou ztrátu. V té tobě jsem se svým dědou a skupinou dalších nadšenců pro historii z Klubu památkářů navštěvoval spoustu kulturních památek po celých východních Čechách. Odtud patrně pramení, byť se profesně zabývám něčím zcela jiným, můj vztah k takovýmto stavbám, historii a přírodě. Po revoluci jsem pátral po tom, proč tato zajímavá stavba chátrá. Odpovědí mi bylo, že je v soukromých rukou někoho v zahraničí a město nemá prakticky žádné páky na to, aby se stavem mlýna mohlo cokoliv dělat. O nějaké studii jsem tenkrát nic nevěděl, ale v této souvislosti dokáži chápat argumenty zastupitelů, kteří tvrdí, že pro studii hlasovali proto, aby mlýn město získalo (jak to bylo skutečně samozřejmě nevím). Potom jsem si v Třebechovickém haló přečetl článek pana starosty o mlýně (myslím asi první od nákupu městem). Některým informacím jsem nerozuměl. Teď se mě ten článek nechce hledat, ale pamatuji si na tvrzení, že pro demolici hlasovali všichni zastupitelé, myslím, kromě pana Kopeckého (nejsme v příbuzenském vztahu, je to jen shoda jmen). Protože znám Martinu Andrysovou a nějak se mi nezdálo, že by pro demolici hlasovala, napsal jsem jí mail. Odpověděla mi, že takto hlasovali zastupitelé v roce 2010 a nyní taková shoda zdaleka nepanuje. Objasnila mě i některá další tvrzení uvedená v článku. Zjistil jsem, že i to, co jsem si myslel, že nějak je, je vlastně jinak. Sdělila mě také, že se mlýn projednával již na více zastupitelstvech a ona, spolu s několika dalšími zastupiteli, s demolicí nesouhlasí, že prosazuje vypracování staticko-technického posudku, že byl Klárou Zdechovskou předložen záměr (vedení města prý tvrdilo, že neexistuje žádný záměr a od předložení tohoto záměru tvrdili, že neexistuje žádný smysluplný záměr 🙂 …), že se některé věci neobjevují v zápise, atd. Nabídl jsem ji, že bych jí mohl pomoci a udělat jednoduchý web, aby se lidé měli možnost dozvědět, že situace je trochu jiná než ta uváděná v Třebechovickém haló. Takže na základě tohoto vznikl http://www.hajnisuvmlyn.cz. Zejména proto, aby se k zastupitelům dostal i nějaký názor od běžného občana města, jsem napsal všem mail (http://hajnisuvmlyn.cz/?p=121). Zajímavé bylo, že nikdo z koaličních zastupitelů se nenamáhal ani krátce na mail odpovědět…

          Vrátím se ale trochu zpět, k bodu, který se týká Vámi dotazovaného financování. Na požadavek Martiny Andrysové na vypracování staticko-technického posudku, pan starosta na zastupitelstvu (kterého jsem se ještě nezúčastnil) odpověděl, že město na to nemá peníze a aby si ho nechala udělat sama. Martině Andrysové se na základě toho podařilo skutečně sehnat peníze od nadace Via (http://hajnisuvmlyn.cz/?p=878) určené na vypracování statického posudku a informování veřejnosti. Když Martina Andrysová na zastupitelstvu přednesla, že má peníze na statický průzkum, dal pan starosta o jeho provedení hlasovat. Proběhla krátká porada zastupitelů. Výsledek? Koaliční zastupitelé hlasovali proti. Město sice přišlo o možnost získání statického průzkumu, ale v nadaci VIA se podařilo domluvit změnu účelu na jaký je možné peníze čerpat. Takže děkuji panu starostovi, že tímto získali zastánci zachování mlýna 20000,- Kč. Nevím, zda si vzpomenu na vše, ale určitě byla z těchto peněz financovaná beseda s občany (nepřišel tam kupodivu nikdo z města ani z koaličních zastupitelů), leták, arch. studie, myslím i nějaká drobná korespondence a na jeden nebo dva roky doména hajnisuvmlyn.cz (Jinak to platím ze svého – to jsou ale drobné. Samotný web běží na endora.cz většinou zdarma, když je vyšší návštěvnost, tak něco zaplatím). Určité drobné náklady mají zajisté i další lidé, kteří se více ohledně mlýna angažují. Nemyslím si ale, že by to pro jejich rodiny bylo likvidační (horší je to myslím s časem). Tímto jsem Vám snad odpověděl na otázku stávajícího financování. Pokud jste měl na mysli financování v budoucnu, to dopředu říci nelze. Kdyby náhodou došlo k tomu, že občané, třeba pod záštitou nějakého sdružení, budou mlýn rekonstruovat bez podpory města, nelze očekávat, že od nějaké instituce nebo sponzora získají najednou milióny. Nebude to jednoduché a řekl bych, že se jedná o poměrně odvážný počin a závazek na mnoho let. Není to ale, jak dokumentují osudy jiných památek, určitě nemožné. (Pro hrubou představu, kam se “chodí pro peníze” se můžete podívat třeba na financování rekonstrukce poustevny a kostela v Teplicích: https://www.poustevnateplice.cz/ . Je to sice stavba menší, ale nevím o žádné větší, kde by měli financování na webu.)

          To jsem ale trochu odbočil. Co se dělo dále? Koaliční zastupitelé a vedení města stále jakoukoliv diskusi a úvahy o záchraně mlýna odmítali. Jedním ze stěžejních argumentů se nyní stalo, že se nejedná o žádnou významnou budovu. Situace byla taková, že to vypadalo, že demolice mlýna je neodvratitelná. Proto Martina Andrysová spolu s panem Kotárim podala podmět k prohlášení mlýna za kulturní památku. I spousta lidí, kteří s demolicí mlýna nesouhlasili to tenkrát vnímalo jako velmi kontroverzní krok. Pokud by k tomu ale nedošlo, mlýn by dnes již s největší pravděpodobností nestál. Hlavními důvody pro podání podmětu bylo získání času a ověření, zda (i kdyby za památku prohlášen nebyl) má alespoň nějakou historickou hodnotu. Toto se ale bohužel zjistit nepodařilo, protože Památkový úřad v Jaroměři doporučil nezahájit řízení (to je to, čím do teď operuje vedení města), takže k žádnému zkoumání mlýna vlastně nedošlo. Památkový ústav v Jaroměři totiž vycházel z podkladů, které obdržel od Martiny Andrysové a pana Kotáriho. Vzniklý časový prostor ale nebyl promarněn a Kláře Zdechovské se s pomocí dalších lidí podařilo dohledat dokumenty, které posunuly historii mlýna mnohem více do minulosti. Za tuto obrovskou práci a čas, který tomu věnovala si zaslouží obdiv a velký dík. V té době se o mlýn začala zajímat i Společnost ochránců památek ve východních Čechách. Ti podali nový podmět na prohlášení mlýna za kulturní památku, který byl výrazně lépe zpracovaný. Na jeho základě již řízení zahájeno bylo. V rámci tohoto řízení byl potvrzen význam Hajnišova mlýna a ten byl prohlášen za kulturní památku. Jak víte, město podalo rozklad, proběhlo nové řízení a opět došlo k prohlášení mlýna za kulturní památku. Ještě jednou bych chtěl zdůraznit, že prohlášení mlýna za kulturní památku nebylo, alespoň co já vím, nikoho primárním cílem. Vlastně k němu došlo díky postupu a aroganci vedení města.

          Omluvám se za poměrně rozsáhlý text, ale měl jsem pocit, že se Vám zdá nepochopitelné, proč lidé chtějí mlýn zachovat. Do nikoho samozřejmě nevidím, nevím zda nemůže mít někdo nějaké postranní úmysly, ale, asi mám málo fantazie, nenapadá mě jaké. Možná Vás překvapím, ale některé (nyní používané) argumenty zastánců demolice jsem schopen částečně pochopit. Třeba historická a kulturní hodnota je něco zcela abstraktního a pokud někdo vnímá mlýn jako bezcennou ruinu, těžko mu to budu rozporovat. Nemusíme chodit daleko (ani geograficky, ani časově). Vždyť někdy zhruba v 50. letech 20. století třebechovický předseda místního výboru usiloval o spálení betléma (prý k tomu moc nechybělo). Pokud půjdeme trochu dál, Zelenou bránu v Pardubicích zachránila před demolicí (z důvodu široké cesty přes náměstí) na popud občanů až vídeňská památková komise. Jiné stavby tolik štěstí neměly. Na přelomu 19. a 20. století byly ve spoustě měst se zemí srovnány celé historické čtvrtě, které by dnes byly v některých případech naprostou raritou, patrně zapsanou v UNESCO. A takto bych mohl pokračovat, třeba o hradech, které byly většinově, a není to zas až tak dávno, pokládány pouze za bezúčelné ruiny (a ony jimi mnohdy z ryze materialistického hlediska skutečně jsou) a dobrý zdroj stavebního materiálu, o zámcích jejichž vybavení bylo vyházeno z oken (někdy i doslova) a které byly využity pro zemědělskou činnost, atd. Částečně jsem schopen pochopit i financování. Muselo by se ale argumentovat a diskutovat korektně, nikoliv demagogicky. Rozhodně to není tak hrozné, jak prezentuje vedení města. Snaží se nás přesvědčit, že jsou dobrými hospodáři, že nechtějí vydávat peníze za mlýn. Jenže je to právě naopak. Pokud by za rekonstrukci vynaložili tolik peněz, kolik uvádějí a nehledali by dotace a další externí zdroje, určitě by dobrými hospodáři nebyli. Dobrý hospodář se dle mě také snaží postupovat s rozmyslem a nikoliv za každou cenu demolovat.
          Mám pocit, že primárně vznikla celá kauza díky odporu třebechovické koalice vůči všemu, co přednáší opozice (Zkuste se někdy zeptat třeba Martiny Andrysové. Docela žasnu, že ve svém úsilí tak dlouho vytrvala – tím nemám na mysli zdaleka jen mlýn.)
          Co mě na celé kauze poněkud děsí, je, že mohu být vedením města ve věcech, do kterých nevidím, informován velmi podobně, jako vedení města informuje své občany o Hajnišově mlýně. A spousta občanů jim to věří. I já bych na tom možná byl podobně… Četl jste rozhodnutí Ministerstva kultury ( http://hajnisuvmlyn.cz/?p=1351 ) ?

          Přiznám se, že přestože Hajnišovu mlýnu věnuji mnohem méně času než někteří jiní, začal jsem si ještě více vážit těch, kteří ve svém volném čase dělají něco, co pokládají za nějakým způsobem smysluplné a z čeho jim nekyne žádný zisk. Já jsem se tak nějak dílem osudu dostal do role “webového komentátora”. Přestože stále bojuji s volným časem, doufám, že jsem Vám alespoň trochu, v rámci možností, pomohl nahlédnout do “zákulisí”, o kterém máte pochybnosti. Není to ale zdaleka jen o lidech, které jsem zde uvedl. Lidí, kteří nesouhlasí s demolicí mlýna je hodně a dost je naštěstí i těch, kteří chtějí nějakým způsobem pomoci. Kdybyste se chtěl sejít osobně, určitě je to také možné. Třeba mě přesvědčíte, že se hluboce mýlím, nebo alespoň vzájemně zkorigujeme své postoje.

          Ještě jednu poznámku. To, že se řešení problematiky mlýna přesunulo do předvolebního období není určitě problém těch, kteří jsou pro jeho zachování. Toto je odpověď určená především pro Vás. Pokud byste měl pocit, že tady nějakým způsobem agituji proti někomu, tak tuto odpověď klidně smažu. Mým cílem není nikoho pomlouvat. Chtěl jsem jen popsat situaci tak, jak ji vnímám.

          Jsem rád, že se účastníte diskuse. Návštěvnost webu není úplně malá (podle statistik to vypadá, že jen z Třebechovic a okolí byly stránky od začátku května navštíveny z více než 200 počítačů, z mnoha navíc opakovaně), ale jen pár lidí (ať již zastánců demolice nebo zachování) chce jít s “kůží na trh”, což je myslím škoda. Moc děkuji také paní Priharové, která problematiku vnímá i z trochu jiného úhlu pohledu. To je skvělé a doufám, že těm všem, kteří si diskusi přečtou to pomůže se v problematice lépe zorientovat.

          Text je poněkud neuspořádaný. Psal jsem ho tak, jak mi slova “slina na jazyk (klávesnici) přinesla”. Jeho “učesávání” se mi zdá zbytečné. Doufám, že jsem se nedopustil nějakých větších nepřesností.

  3. Zuzana

    Když o to tak stojíte,tak si tu rutinu upravte sa svoje vlastní peníze. Ale doufám,že lidský normální rozum zvítězí a nebezpečná hrůza zmizí.

    1. Honza

      Ano bude vyměněna za nádherné asfaltové či betonem parkoviště, jsem pro zalití celých Třebechovic do betonu, včetně kostela, radnice, fary, základní školy i řeky Dědiny. Míru zdar!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *