Město Třebechovice pod Orebem zveřejnilo na svých webových stránkách dopis generálnímu řediteli České televize s žádostí o odpověď, týkající se údajně  nepravdivé informace o Hajnišově mlýně odvysílané Českou televizí.

Text žádosti, včetně příloh, naleznete zde.

Tím, co rada města napadá je stáří mlýna. Argumentuje, bez uvedení souvislostí, jedním z vyjádření Památkového ústavu v Jaroměři a, bez uvedení zdrojů, obrázkem s datováním jednotlivých částí mlýna.

 

Pokus o uvedení vyjádření Památkového ústavu v Jaroměři do souvislostí

V dokumentu “Hajnišův mlýn – část ze sdělení Min. kultury.pdf” je oznámení ministerstva kultury o nezahájení správního řízení ve věci prohlášení Hajnišova mlýna za kulturní památku. Památkový ústav v Jaroměři v tomto dokumentu reagoval na podnět k prohlášení mlýna za kulturní památku, který podala 10.2.2015 zastupitelka Martina Andrysová. Památkový ústav vycházel především z informací uvedených v tomto podnětu.

Následně podala nový podnět k prohlášení mlýna za kulturní památku Společnost ochránců památek ve východních Čechách. Ten byl již odborně výrazně lépe zpracován a doplněn o celou řadu nových zjištění týkajících se historie mlýna. Protože nebyl zamítnut, zahájilo na jeho základě Ministerstvo kultury správní řízení o prohlášení Hajnišova mlýna za kulturní památku. V rámci správního řízení vypracovaly k Hajnišovu mlýnu posudky tři nezávislé odborné instituce.

Uvedu jen několik ukázek. Doporučuji přečíst kompletní text rozhodnutí Ministerstva kultury z roku 2017.

Památkový ústav v Jaroměři:

„Přízemí mlýnice z kamenného lomového zdiva může pocházet minimálně z 18. stol., nelze však vyloučit, že bude ještě starší.“

Odbor památkové péče Magistrátu města Hradce Králové:

„První zmínka o mlýnu pochází z roku 1770. Poslední stavební úprava, která výrazněji změnila vzhled mlýna, se datuje do roku 1922.“

Odbor regionálního rozvoje, grantů a dotací, oddělení kultury a památkové péče Krajského úřadu Královéhradeckého kraje:

„Je zmiňován v soupisu majetku panství opočenského z roku 1651 a je zaznamenán na mapě I. vojenského mapování z let 1764 — 1768, dále na mapě II. vojenského mapování z let 1836 — 1852 a rovněž na mapě III. vojenského mapování z let 1877— 1880“

Podotýkám, že veškeré tyto informace rada města má.

 

K datování jednotlivých částí mlýna

Jak jsem již na těchto stránkách uvedl:

“Nejsem historik, takže dokáži obtížně posoudit. Zpochybnění stáří objektu bych rozuměl, pokud by byly předložené nějaké důkazy, že došlo roku 1886 k celkové destrukci původního objektu mlýna. To by samozřejmě zásadně měnilo situaci. Pokud takovéto důkazy existují, proč nebyly předloženy dříve a nejsou předloženy ani nyní?”

Například podle historických map stála v místě, kde stojí část mlýna, o které město tvrdí, že byla postavená po roce 1922, nějaká budova (na základě písemných dokumentů lze soudit, že mlýn). Co se s ní stalo? Mohla být někdy zbořena nebo mohla být přestavěna do podoby hlavní budovy dnešního mlýna (v tom případě by ale hlavní budova mlýna nebyla postavená po roce 1922).

Na této mapě je jasně patrné, že v místě hlavní budovy dnešního mlýna budova již stála:

Císařské povinné otisky map stabilního katastru Čech 1:2880 (1824-1843)

Zde jsou patrné přestavby na začátku 20. století, ale případnou interpretaci bych nechal na odbornících:

Katastrální mapa evidenční Čech 1:2880 (1826-1956)

Můžeme jít samozřejmě hlouběji do historie. Všem, kteří nepokládají to, co je staré ať již “pouhých” 100 nebo více let za hodné demolice, rozhodně, nejen v souvislosti s Hajnišovým mlýnem, doporučuji navštívit web oldmaps.geolab.cz. Zde jsou k dispozici poměrně detailní mapy vojenského mapování od 2. poloviny 18. století.

Kromě toho existují písemné dokumenty, podle kterých v místě Hajnišova mlýna stál mlýn již v poměrně dávné minulosti. Nejstarší je zmínka v soupisu majetku panství opočenského z roku 1651.

Skutečně mě zaráží, že by se tolik historiků mýlilo, jen rada města měla pravdu. Pochybuji, že by odborník nepoznal, že např. trámy nebo zdivo v přízemí hlavní (zachovalé) části mlýna jsou výrazně starší než z roku 1922.

Proč si město nepozve nějaké, pro ně důvěryhodné, odborníky na historii staveb, kteří by jim mohli jejich pochybnosti (přesvědčení) potvrdit nebo vyvrátit? Přispěli by tím, ať již s jakýmkoliv výsledkem, k osvětlení historie mlýna.

 

(Trochu se obávám, zda právě taková vyjádření, jaká šíří MÚ výrazně nepřispívají k  “dehonestaci a porušení důvěryhodnosti města a jeho zástupců v očích široké veřejnosti a poškozování dobré pověsti města.” Nechci se nijak zastávat České televize, ale zdá se mi, že pouze vycházela ze závěrů historiků a Ministerstva kultury.)