Dne 30.4. jsme redakci zpravodaje Třebechovické haló odeslali ke zveřejnění článek, prostřednictvím kterého bychom chtěli na pravou míru uvést, tak, jak jsme to již detailněji na těchto stránkách učinili, některá nedávná tvrzení města:

Vyjádření se k dopisu třebechovické radnice zaslanému ČT

Na webových stránkách www.trebechovice.cz je zveřejněn dopis generálnímu řediteli České televize s žádostí o odpověď týkající se údajně nepravdivé informace o Hajnišově mlýně odvysílané ČT. Starosta a radní se vyjadřují: „Touto nepravdivou informací byli uvedeni v omyl diváci České televize a poškozena dobrá pověst města, jednající jeho zástupci a orgány. … Tím dochází k dehonestaci a porušení důvěryhodnosti města a jeho zástupců v očích široké veřejnosti a poškozuje se dobrá pověst města.“ Radní města napadají stáří mlýna. Argumentují, bez uvedení souvislostí, větou z prvního vyjádření Památkového ústavu v Josefově: „průmyslový mlýn z 20. let 20. století se starším jádrem.“ Stanovisko však vycházelo především z informací uvedených v prvním podnětu podaném zastupitelem našeho města.

Vyjádření Památkového ústavu v Josefově v souvislostech

Nový podnět k prohlášení mlýna za kulturní památku, podaný Společností ochránců památek ve východních Čechách, byl již odborně více zpracován a doplněn o celou řadu nových zjištění týkajících se historie mlýna. Na jeho základě zahájilo Ministerstvo kultury správní řízení o prohlášení Hajnišova mlýna za kulturní památku. V rámci řízení vypracovaly k Hajnišovu mlýnu posudky tři nezávislé odborné instituce. Více na www.hajnisuvmlyn.cz

Památkový ústav v Josefově:
„Přízemí mlýnice z kamenného lomového zdiva může pocházet minimálně z 18. stol., nelze však vyloučit, že bude ještě starší.“

Odbor památkové péče Magistrátu města Hradce Králové:
„První zmínka o mlýnu pochází z roku 1770. Poslední stavební úprava, která výrazněji změnila vzhled mlýna, se datuje do roku 1922.“

Odbor regionálního rozvoje, grantů a dotací, oddělení kultury a památkové péče Krajského úřadu Královéhradeckého kraje:
„Je zmiňován v soupisu majetku panství opočenského z roku 1651 a je zaznamenán na mapě I. vojenského mapování z let 1764 — 1768, dále na mapě II. vojenského mapování z let 1836 — 1852 a rovněž na mapě III. vojenského mapování z let 1877— 1880.“

Veškeré tyto informace konkrétní lidé v radě města mají. Přesto stále tvrdí, „jeho nejstarší malá část pochází z roku 1885, vše ostatní bylo postupně přistavěno až počátkem dvacátého století.“

Mýlí se historici? Mýlí se profesní odborníci? Mýlí se odborné posudky oprávněných institucí? Mýlí se Ministerstvo kultury ČR? A nebo nynější zastupitelé? Kdo z těchto osob přispívá k tzv. „dehonestaci a porušení důvěryhodnosti města a jeho zástupců v očích široké veřejnosti a poškozování dobré pověsti města“?

K prohlášení pana starosty Ing. Jiřího Němce:

„Tento objekt plánuje město odstranit, ale skupinka aktivistů bojuje o jeho zachování a podala proto návrh na Ministerstvo kultury o jeho prohlášení kulturní památkou.“

Vážený pane starosto, jsme řádní občané našeho města Třebechovic pod Orebem a celé České republiky, kteří nebojují, ale ctí poctivou práci a moudro našich předků v naší zemi. Z jaké pozice nazýváte stovky občanů za skupinku aktivistů? Z jaké pozice uvádíte v omyl občany Třebechovic pod Orebem a celé ČR, když tvrdíte, že jsme podali návrh na Ministerstvo kultury o jeho prohlášení kulturní památkou? Návrh byl podán Společností ochránců památek ve východních Čechách.

Je mnoho možností, jak využít budovu mlýna. Například:
– expozice městských sbírek – konečně otevřít depozitář a vystavit historické artefakty našeho města
– výstava historie tradičních řemeslných a průmyslových odvětví našeho města
– důstojné místo pro klub důchodců, aj.

Realizace těchto návrhů je vzhledem k cca stomiliónovému rozpočtu města uskutečnitelná.
Pokud má současné vedení města nyní jiné priority, nabízíme zajištění péče o tuto historickou památku včetně.

S přáním všeho dobrého občané města Třebechovic pod Orebem, kteří nebojují, ale ctí poctivou práci a moudro našich českých předků.