Komentář k rozkladu odeslanému na Ministerstvo kultury

Nejprve bych chtěl napsat, že nenamítám nic proti podání rozkladu. To bezesporu právem města Třebechovice, jakožto majitele objektu je. Rozumím tomu, že některé kroky a názory Ministerstva kultury nemusí být každému jasné. Myslím ale, že minimálně většina nejasností mohla být již vysvětlena, pokud by město odpovídajícím způsobem využilo možnosti se v průběhu řízení vyjádřit.
Chápu, že na zpracování textu rozkladu nebylo mnoho času, ale dle mého názoru je jeho odeslání v takovéto podobě, se spoustou jasně chybných, nepřesných a zavádějících argumentací pro město obrovskou ostudou. Navíc tyto „argumentace“, včetně celkového vyznění rozkladu, snižují hodnotu dokumentu jako celku a tím myslím si zvyšují šanci na jeho záporné vyřízení (nejsem si ale jist, zda to bylo cílem toho, kdo dokument zpracovával). Nevěřím tomu, že by si ministerští úředníci, na rozdíl od některých obyvatel Třebechovic, alespoň ty nejzákladnější informace neověřili a nepřečetli si, kromě zaslaného rozkladu, i návrh Ministerstva kultury na prohlášení mlýna za kulturní památku. Je toho spousta, ale abych byl trochu konkrétnější, uvedu alespoň několik příkladů. Pokud budu mít čas, možná doplním i další problematické pasáže.


Text z rozkladu:

„Město uvádí, že není pravdou, že by v okrese Hradec Králové neexistoval další zděný mlýn. V Třebechovicích v místní části Polánky města Třebechovice pod Orebem je vodní zděný mlýn z 1. poloviny devatenáctého století, přestavěný v r. 1925, který je nyní využíván jako malá vodní elektrárna. Tento objekt včetně vybavení je v podstatně lepším stavu než Hajnišův mlýn (příl.č.5). Další mlýn s názvem Bělečský mlýn je kulturní památkou a je v Třebechovicích, v  místní části Krňovice, v Podorlickém skanzenu Krňovice.
Důkazy: seznam kulturních památek“

Samotné Ministerstvo se k neexistenci dalšího zděného mlýnu vůbec nevyjádřilo.
K něčemu podobnému se vyjádřil odbor památkové péče Magistrátu města Hradce Králové (text je součástí rozhodnutí Ministerstva kultury):

„Z tohoto pohledu lze konstatovat, že v památkovém fondu ORP Hradec Králové není zastoupen žádný zděný mlýn ani mlýn v městském prostředí. Obdobné zděné mlýny v městském prostředí v našem ORP již nenávratně zanikly, ať už se jedná o mlýn ve Smiřicích, mlýn v Nechanicích a mlýn v Chlumci nad Cidlinou, všechny byly v minulosti odstraněny. Jedná se tudíž o poslední stavbu tohoto druhu na území ORP Hradec Králové.“

Jenže mlýn v Polánkách není památkově chráněný (není v památkovém fondu ORP) a navíc není v městském prostředí. Takže vlastně nevím, co se rozporuje. Navíc nerozumím onomu důkazu. Na seznamu kulturních památek jsem v Polánkách nalezl pouze usedlost č.p. 7 z roku 1866. Důkaz se patrně vztahuje k mlýnu v Krňovicích, ale k němu se opět vyjádřil odbor památkové péče Magistrátu města Hradce Králové (text je součástí rozhodnutí Ministerstva kultury), takže objekt, který je skutečně kulturní památkou je v textu rozhodnutí Ministerstva kultury podchycen:

„Dále vodní mlýn v Krňovicích je prakticky úplnou replikou zchátralého mlýna z Bělče nad Orlicí postaveného v areálu skanzenu, bohužel na vyvýšené neautentické místo. Jedná se o patrový pavlačový mlýn, ve kterém je postupně doplňována replika vnitřního mlecího zařízení.“


Text z rozkladu:

„Z hlediska historického není objekt příliš starý. Bývalý mlýn sestává z části původní budovy z r. 1886 a dalších přístaveb z let 1886-1948.
Z původního objektu vlastně příliš nezbylo. Pouze přestavěná hlavní budova mlýnice a vedlejší budovy, které jsou v havarijním stavu a které přiléhají k hlavní budově.“

Nejsem historik, takže dokáži obtížně posoudit. Zpochybnění stáří objektu bych rozuměl, pokud by byly předložené nějaké důkazy, že došlo roku 1886 k celkové destrukci původního objektu mlýna. To by samozřejmě zásadně měnilo situaci. Pokud takovéto důkazy existují, proč nebyly předloženy dříve a nejsou předloženy ani nyní? Problémem ale je, že tvrzení uvedené v rozkladu zásadně odporuje výsledkům šetření odborníků z Památkového ústavu v Jaroměři (text je součástí rozhodnutí Ministerstva kultury):

„Přízemí mlýnice z kamenného lomového zdiva může pocházet minimálně z 18. stol., nelze však vyloučit, že bude ještě starší.“

Dále také odporuje výsledkům šetření historiků z odboru památkové péče Magistrátu města Hradce Králové (text je součástí rozhodnutí Ministerstva kultury):

„První zmínka o mlýnu pochází z roku 1770. Poslední stavební úprava, která výrazněji změnila vzhled mlýna, se datuje do roku 1922.“

A také výsledkům šetření odboru regionálního rozvoje, grantů a dotací, oddělení kultury a památkové péče Krajského úřadu Královéhradeckého kraje (text je součástí rozhodnutí Ministerstva kultury):

„Je zmiňován v soupisu majetku panství opočenského z roku 1651 a je zaznamenán na mapě I. vojenského mapování z let 1764 — 1768, dále na mapě II. vojenského mapování z let 1836 — 1852 a rovněž na mapě III. vojenského mapování z let 1877— 1880“

Jistým vysvětlením by mohlo být, že se na městském úřadě domnívají, že se stáří objektu počítá od doby jeho rekonstrukce a dostavby. To se mi ale zdá málo pravděpodobné. Koupili by si snad tito lidé například rodinný dům z počátku 20. století, na který bylo minulý rok přistavěné další patro jako novostavbu?


Text z rozkladu:

V samotné stavbě se nenachází nic z původního vybavení mlýna. Hajnišův mlýn vlastně nyní ani mlýnem není a nebude. Jen k těmto účelům kdysi sloužil.“

Toto odporuje výsledkům šetření historiků z odboru památkové péče Magistrátu města Hradce Králové (text je součástí rozhodnutí Ministerstva kultury) a fotodokumentaci:

„Z technologického zařízení mlýna jsou zachovány dřevěné násypky, popruhové korečkové dopravníky a další tč. blíže nedefinovatelné součásti.“

To, že skutečně mlýnem, (který bude mlít) nebude je možné, ale takových mlýnů, které zároveň kulturní památkou jsou je více. Vždyť se o tom píše i ve vyjádření odboru památkové péče Magistrátu města Hradce Králové (text je součástí rozhodnutí Ministerstva kultury):

„V ústředním seznamu kulturních památek jsou v ORP Hradec Králové zapsány pouze 3 vodní mlýny, a to areál vodního mlýna čp. 1 v obci Boharyně (USKP 100041), vodní mlýn čp. 7 v Nerošově (ÚSKP29372/6-664) a vodní mlýn ve skanzenu čp. 34 v Krňovicích (USKP 45136/6-586). Tyto tři mlýny jsou roubené venkovského charakteru. Mlýn v Boharyni je patrový bez strojního a technologického vybavení. Jako jediný má zachován náhon. Samotná budova mlýna je bez využití, využívá se pouze areál a ostatní budovy. Mlýn v Nerošově je pouze přízemní s obytnou částí, která je doposud obývána. Mlýn je bez vodního náhonu, blíže nevyužíván. Dále vodní mlýn v Krňovicích je prakticky úplnou replikou zchátralého mlýna z Bělče nad Orlicí postaveného v areálu skanzenu, bohužel na vyvýšené neautentické místo.“


Text z rozkladu:

„Město absolutně nesouhlasí se závěrem ministerstva, že stavba přístavků je snadno a s malými náklady rekonstruovatelná.“

Bohužel jsem nikde nenašel, že by se Ministerstvo kultury zmiňovalo o malých nákladech na rekonstrukci. Možná vycházeli z následujícího odstavce (text je součástí rozhodnutí Ministerstva kultury):

Ačkoliv byl stav přístavků mlýna zhodnocen jako havarijní, tyto objekty významně dotváří industriální charakter celku a vzhledem k jejich stavební lapidárnosti jsou snadno rekonstruovatelné. „

Zde ovšem o ceně rekonstrukce není zmínka. Zkuste nějakou takovou zmínku najít, rád se opravím a omluvím.


Text z rozkladu:

„Město namítá, že mu není vůbec známo složení komise ministerstva, které doporučovala prohlášení kulturní památkou a také, jak jednotliví členové komise hlasovali. Má pochybnosti o nestrannosti této komise.“

Komise pro hodnocení návrhů na prohlášení nemovitých věcí za kulturní památky a žádostí o zrušení prohlášení nemovitých věcí za kulturní památky je odborným poradním orgánem Ministerstva kultury. Složení této komise (stejně jako ostatních poradních orgánů) je veřejně známo a je ho možné nalézt na stránkách ministerstva (našel jsem jednoduchým dotazem na google.cz):

Předseda: Ing. Arch. Karel Kuča
Místopředseda: PhDr. Vladimír Czumalo, CSc.
Členové: PhDr. Benjamin Fragner
PhDr. Martin Horáček, PhD.
Ing. Arch. Petr Chotěbor, CSc.
Doc. Ing. Arch. František Kašička, CSc.
Prof. Ing. Arch. Karel Kibic, DrSc.
Doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc.
Mgr. Jakub Potůček
Prof. PhDr. Jan Sedlák, CSc.
Jan E. Svoboda

Zda všichni z těchto odborníků byli přítomni rozhodování o Hajnišově mlýně samozřejmě nevím. To je ale trochu jiný dotaz, než jaký položilo město.


Dále je v dokumentu uvedena spousta argumentů, které, dle mého názoru nesouvisí s posuzováním objektu za kulturní památku a některé z těchto argumentů jsou zavádějící a nepřesné. Zkušený úředník v nich určitě musí odhalit velkou míru účelovosti a malou míru podloženosti. Asi všechny tyto nepodložené „argumenty“ byly již na webových stránkách www.hajnisuvmlyn.cz rozebrány, případně vyvráceny, takže se jim nyní věnovat nebudu. Uvedené „argumenty“ můžete například srovnat s argumenty v „Novinách lidem“.

Abych pravdu řekl, zastupitelům jejich práci vůbec nezávidím. Jak jsem zjistil, dostali koncept rozkladu dva dny před zasedáním (v pondělí). Aby byl splněn termín, do kdy bylo možné rozklad podat, musel být odeslaný nejpozději den po zasedání (ve čtvrtek). Tj. Na prostudování dokumentu měli zastupitelé velmi málo času a případné korekce by byly asi velmi problematické. Navíc je v Třebechovicích zastupitel omezen časem, po který může k problému hovořit (10 minut).

Pokud se někdo dočetl až sem, ještě jednou musím zdůraznit, že nenamítám nic proti právu podat rozklad. Jeho kvalita je ale dle mě ostudná. Bohužel se jedná nejen o ostudu toho, kdo dokument napsal, toho, kdo je pod ním podepsán, těch, kdo ho v této podobě, byť pod tlakem odsouhlasili, ale především o obrovskou ostudu města Třebechovice jako celku.

Na závěr bych chtěl případné čtenáře požádat, stejně tak jako jsem je žádal v závěru jednoho ze svých předchozích příspěvků, aby slepě nevěřili tomu, co která strana sporu prohlašuje, ale aby se, byť je to zejména v dnešní uspěchané době trochu náročnější, pokusili naslouchat oběma stranám a snažili se dopátrat primárních zdrojů, ze kterých čerpají. V tomto případě určitě doporučuji k přečtení minimálně text rozkladu a text rozhodnutí Ministerstva kultury. Nejlepší je si udělat vlastní názor…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *