Mlýn stojí v jádru nejstarší historie města – Staré město, tvrziště. Obyvatelé byli zcela závislí na existenci mlýna, byla to vždy jedna z prvních postavených budov osídlené oblasti. A když už bylo upraveno koryto řeky pro mlýnské kolo a na tom místě byly zbudovány základy budovy (až osmimetrové dubové pilíře), již se tyto základy ponechávaly. Vzhledem k těmto skutečnostem lze předpokládat vznik mlýna dříve, nežli je uveden první záznam.

Ve Starých Třebechovicích V. Koleše (1941) je psáno: “Půjdme-li ze Starého města po novém, betonovém, při regulaci Dědiny vystavěném mostě, příjdeme ke mlýnu pana Dotřela, kterýžto mlýn po staletí sluje Panský mlýn a okolí jeho u Panského mlýna, druhdy to panský majetek….” .

• První písemná zmínka o mlýnu v této lokalitě pochází v soupise majetku opočenského zvaného Popsání lidí živých při zámku, v městech, městečkách, vesnicích, mlejních, dvořích na panství J. Excell. pána, pana general feldmaršálka hraběte Colloredo Opočenském 2 Maio anno 1651:

  “Ve mlejně třebechovickém Vác. Hušek, mlynář, vdovec 25, tovaryš Martin z Litomyšle 24.”

  S jistotou se jedná o tento Panský mlýn, neboť dle historických pramenů v obecním mlýně (mlýn pana Hájka na Albě/ Vantrokách) v té době mlynařil pan Lukáš.

• Zprávy dokládající, že mlýn v Třebechovicích pod Orebem stál na počátku 18. století:

V. Koleš (1931) cituje z trestního práva:

“19. marc. 1707 Alžběta dcera Jana Malého z Blešna dokonala svůj život. Šla do Panského mlýna  pro vodu a spadla po hlavě i s konvemi mezi kola. Věku svého měla 19 let.”

“29 sept. 1709 život v pánu dokonala dcera po nebožtíku Matěji Luskáčovi jsa nešťastně ze zbraně v panském mlejně zastřelena skrze chlapce z Opočna Adama Roháče, však nechtícně …”

• Mlýn je poprvé zobrazen v mapě vojenského mapování let 1764 – 1768.

• V roce 1777 je v soupise domů uváděn jako mlýn Panský s č.p. 277, mlynář Matěj Kužel. Náležel rodu Colloredo – Wallsee, držitelům panství Opočno.

 

• V roce 1929 Vilém Koleše cituje z tzv. Trestních spisů z roku 1782: “Pohrůžka pekařům: dne 20. augusti 1781 magistrát hrozí pekařům, že dle starobylého zemského zřízení “košem” budou trestáni, pakli na ublížení chudému lidu budou žemle a chléb nedokonale pécti. Pekaři se omlouvají, že jim z jarmarku velká forota  zbyla a mouka se jim zapařila. Dále nemohouc v Hořejším mlýně  semleti, sešli do PANSKÉHO, kde to bylo “neusazený” a tím mouka svou čistotu nedostala … pokračuje že magistrát výmluvu neuznal a pekaře potrestal.

 

• V roce 1811 (25. 9. ve 23 hodin) je v kronice města zmíněn požár mlýnské stodoly a kůlny.

 

• V roce 1812 mlýn dostává nové č.p. 46 –mlynářem uváděn Johanes Kužel.

 

• Mlýn lze najít i na císařském povinném otisku 1824-1843, parc. čísla 108, 109, kde se přímo shoduje s půdorysem dnešní nejvyšší budovy mlýna katastrální mapy.

 

• 1872 ve mlýně hořelo. Při porovnání map z let 1840 a 1877 – 1890 vidíme, že vyhořela dřevěná část mlýna (v mapě z roku 1840 značeno žlutě), půdorys mlýnice zůstává nezměněn, lze usuzovat, že budova mlýnice byla požárem poškozena buď částečně, nebo vůbec.

• 1874 – 1877 majitelem Servác Holub
• 1877 do roku 1897 vlastní mlýn Václav Dotřel, který modernizuje a přistavuje. Odtud pojmenování mlýna „Dotřelův mlýn“.

Na fotografii je dle barvy fasády zřejmé, že původní část mlýna je blíže k silnici, přistavena byla zadní část.

• 1885 přístavba mlýnice a šalandy (místnost sloužící k odpočinku, stravování a ubytování námezdních pracovníků, čeledi ve mlýnech nebo v pivovarech).
• 1895 přestavba bytového domu (cihla)
• 1903 přístavba strojovny – umístění unikátního parního stroje (později, kolem roku 1930, vyměněn za 2 Francisovy vodní turbíny). Model je s největší pravděpodobností vyobrazen v Proboštově betlému.

• 1910 získává povolení dodávat elektřinu pro město. Mlýn JAKO PRVNÍ ve městě vyrábí elektřinu.
• 1943 mlýn kupuje rodina Hajnišova
• 1948 mlýn znárodněn
• 1951 zbořen komín elektrárny
• do roku 1963 mlýn aktivně využíván ke mletí obilí
• od roku 1963 ve zprávě JZD používán k sušení obilí a šrotování
• 18. září 1978 zkrat elektroinstalace – požár v sušárně
• 1981 náhon mlýna zavezen– zřízena zeleň
• po roce 1989 mlýn vrácen původním majitelům, Hajnišům
• v listopadu 2015 kupuje mlýn město Třebechovice pod Orebem

V okolí objektu a k funkci objektu (vodní zdroj) se nachází pozemky ve vlastnictví města Třebechovice, a to v celkové rozloze 12.634 m². S připočtením stavebního pozemku samotného objektu se jedná o rozlohu celkem 13.716 m² (s. 109/1, 105/1, 106, 108, 1944/5, 1944/1, 1944/4, 2153/36, 45/1, 1946/140, 1946/139).

Nejstarší a zároveň nejvyšší budova je kamenná, přístavby pater zděné. Ostatní části objektu jsou zděné, postavené tehdy známými technologiemi v téměř standardním provedení. Vodní mlýn byl stavěny tak, aby vydržel velkou vodu. Za zmínku stojí i fasáda kameno-zděného objektu pocházející z 30. let minulého století. Její jedinečnost spočívá nejen v technologii výroby, ale především stavitelskou jedinečností naší země.

Mlýn byl zván „Panský“, „Dotřelův“ a dle posledního majitele „Hajnišový“. Je to poslední dochovaný mlýn v Třebechovicích pod Orebem ze tří mlýnů.