Pokud chcete vyjádřit svůj názor, napište ho sem. Uvítáme i názory těch, kteří s demolicí souhlasí.
Můžete také využít možnost vložení komentářů u jednotlivých článků nebo poslat obsáhlejší názor na info@hajnisuvmlyn.cz. My ho v případě Vašeho zájmu zveřejníme v rubrice Názory občanů, případně v jiné odpovídající rubrice. Můžete nás také kontaktovat přímo nebo využít náš profil na facebooku.
Hezký den všem.
Ano souhlasím, že dle studie těch parkovacích míst není dostatek.
Nicméně předpokládám, že jde jen o studii,
dle které se realizovat nic nebude a že dojde k přepracování s ohledem na stávající potřebu navýšení počtu parkovacích míst anebo že se parkovací místa vytvoří kolmo či šikmo ke stávající komunikaci směrem k mostu.
A paní Marie bych se rád zeptal co má konkrétně na mysli?
Pane Karle,
pana starosty jsem se ptala, zda by bylo možné učinit novou studii, a to s ohledem na nové podmínky (DDM, Domeček, přestěhování hasičů,…). Pan starosta řekl, že nikoli, že věc je již od orku 2010 takto vyřešená a že pokud chci, ať sama předložím studii novou. Oni už to znovu absolvovat nechtějí.
Pouze by prý nechal “nějak” doasfaltovat parkovací místa na travnatém místě, kde lidé začali spontánně sami parkovat. Když se však podíváte do studie, jednalo by se o jednu třetinu ještě menší parkovací plochu, než-li je tomu dnes.
Ptám se tedy, proč tak moc chtějí zbourat rychle mlýn, proč za každou cenu – bez diskuze? Vedení města ani nehledá jiné možnosti, jak vést cestu. Není za tím skutečně něco nekalého, jak namítají ostatní občané?
Klárko v první řadě obdiv za nasazení a čas, sám vím, jak mnoho času a energie stojí dobrovolná (dobrovolnická) činnost jakéhokoli druhu.
Já jsem, stejně jako pan Karel, skeptický k využitelnosti daného druhu. Předesílám ještě, že ani mně se nelíbí definitivní zbourání. Pokud jde nyní v první řadě o to zasadit se o zachování mlýna, jsem jednoznačně pro. Na druhou stranu se domnívám, že navrhovaný projekt stojí ekonomicky na hodně slabých nohách. Dle mého názoru, by provoz takového centra velmi ekonomicky zatížil město. Pokud by se jednalo i o ubytovací kapacity (nikoli v soukromém vlastnictví), pak je to ještě nákladnější. Zhruba si dokáži představit, kolik stojí provoz takové budovy, její udržování, potažmo náklady na zaměstnance. Zdá se mi, že pokud by se nepodařilo sehnat soukromého provozovatele, alespoň na tu ubytovací část, pak je ten projekt ekonomicky neudržitelný. Ale pokud by nějaký soukromý provozovatel měl o to zájem, pak by zřejmě v době, kdy mlýn nebyl v majetku města, usiloval o jeho získání a rekonstrukci. Budu rád, když budu uveden z omylu.
Moc Vám fandím Přemek
Zdravím Tě, Přemku, jsem ráda za Tvé vyjádření se.
Zájemců o koupi budovy bylo více, ale město změnilo v roce 2010 územní plán a vytvořilo takovou studii, že kdokoli jiný, než-li město, by mlýn s pozemky koupil, nemůže s ním naložit jinak, než-li zbourat. Byl to cílený krok, dle slov zastupitelů, jak získat mlýn od soukromníka a jak zároveň zabránit koupi jinou osobou, která by z toho mohla vytvořit kdoví co….třeba hanbinec, například.
To, že město onehdy vytvořilo tuto studii počítající s demolicí objektu a k tomu si nechal vyhotovit posudek hovořící o špatném stavu mlýna, byl jen nastrojený akt, aby to město získalo levně – koupilo mlýn za 1.100.000,- Kč!
Zastupitelé, kteří tehdy schvalovali tuto studii, ji schvalovali z těchto důvodů, ale nešlo jim o demolici, to byla jen záminka pro snadné získání historické budovy městem.
Starostovi jsem i navrhovala, že pokud by se objekt nechal opravit z dotací, a to možné skutečně je – ověřeno!, pak lze smluvně zaopatřit provozovatele, třeba toho ubytování (či stacionáře, čehokoli jiného), který za provoz ponese zodpovědnost. Tím by pak město získalo pouze samá pozitiva:
nájemné od provozovatele, více turistů, lepší jméno o městě, které v centru města obnovilo starý objekt, a rozhodně by se sem lidé více vraceli, což opět přináší finance místním podnikatelům.
Když je vůle, všechno jde. Tady se však zdá, že jde o nějaké nekalé záměry, o kterých se veřejně nehovoří. Již jsem od starosty slyšela, že by staré trámy (které mají hodnotu kolem 100 tisíc za kus) nechal zpeněžit. Napadá Tě, kdo by o takové trámy na historické venkovské stavby mohl mít zájem?
Nikdo neříká, že je třeba dělat vše naráz. Lze učinit krok po kroku. Ale ihned bourat?!
Díky za odpověď. Bourat cokoli je hloupost, jsem proti zbourání, doufám, že to z mého vyjádření vyznělo. Takže představou je, že provozovatel byl si vzal na triko provoz celé budovy, chápu to dobře? I stacionáře, i ubytování? Nepořádáte nějakou diskuzi? Asi až po tom zastupitelstvu, že? Pokud rozhodne o zbourání, bude bezpředmětná.
Já prodávám dřevo již 15 let. Sto tisíc za kus trámu se mi zdá hodně přestřelená cena, nicméně znám noho firem, které vykupují staré trámy, čím větší, tím lepší. Používají se na opravy kostelů, starých historických budov, do skanzenů (:-)) apod. Stojí dost, ale ta částka je dle mého předražená.
Ještě poznámka k “diskuzi” ve městě. Já jsem asi před rokem napsal do Haló článek k fungování Haló, právu mít poslední slovo ze strany starosty atp. Pozvali si mě s Romanem, kde jsem se jim snažil vysvětlit, co mi vadí, jak by obecní periodikum mělo fungovat, slíbil jsem poslat návrhy (což jsem udělal) a bylo mi přislíbeno, že se mohu zapojit do přípravy statusu Haló. Že se ozvou. Za půl roku jsem se akorát dočetl, že byl schválen nový status, s těmi samými chybami. Tak asi tak :-).
Pokud mi to v úterý vyjde, přijdu na zasedání, ale mám schůzku se skautíky,, tak později. Držím palce, ať to dopadne.
Přemek
Principiálně nemám nic proti tomu co píšete, ale jsem člověk co se dívá do předu a ne dozadu. Stoji tu proti sobě dvě věci historická stavba, která přestavbou by byla moderní budovou s rádoby historickým kabátem a historickou minulostí versus možnost vyřešit úzké a nepřehledné místo a zároveň parkování ve městě.
Dívám se na to optikou obyvatele Třebechovic, který si jde zabruslit – nemá kde zaparkovat – brodí se v bahně na podmáčeném trávníku , má zablácené auto. Jede vyzvednout děti do kroužku v DDM, zase nemá kde parkovat a když jedu autem nebo na kole tak se při průjezdu tou zatáčkou okolo mlýnu se necítím zrovna bezpečně.
Zároveň jsem pro každý progres a rozvoj, respektuji a tleskám každému kdo něco dělá navíc nebo něco umí. Ale i po druhém prostudování záměru jak případně využívat budovu mlýnu to považuji za velmi nadsazené.
Kdyby taková potřebnost opravdu byla tak na každém zastupitelstvu to bude na přetřesu, že nejsou prostory na nějakou aktivitu že je třeba rozšířit toto či ono…
Dopadlo by to, jako s novým betlémem. Velký barák s mizerným využitím.
Člověk má problém, aby něco viděl a slyšel , když vezmu nějakou návštěvu na betlém. Vrchní prostory nevím ani k čemu slouží, prý nejdou ani díky dotacím komerčně využít..
Ale dokážu si představit v budoucnu rozšířit kulturní dům, vybavit ho technologií, přistavět něco k němu něco – stacionář, kavárnu, restauraci a za ním udělat park dětské hřiště, ale s jasnou koncepcí a reálnou potřebností pro naše město.
Tak že za mě mlýn zbourat ihned.
Vážený pane Karle,
tak jsem se dívala na studii města (http://www.trebechovice.cz/assets/File.ashx?id_org=16945&id_dokumenty=164261 nebo http://www.trebechovice.cz/assets/File.ashx?id_org=16945&id_dokumenty=164264) a po zbourání mlýna by vůbec nešlo o zbudování parkoviště, ale o pouhou cestu! Tam, kde se nyní na trávě parkuje, by bylo ještě menší plochou. Čili tady se nejedná o zlepšení situace parkování ve městě, ale o výměnu pár metrů asfaltu cesty za historickou budovu! Cesta kudy na tvrz lze jistě naprojektovat i lépe, než-li přes demolici, ne?
Částečně s vámi souhlasím. Mám pocit, že někteří obyvatelé Třebechovic se na věc dívají skutečně touto optikou. Jen je třeba se zamyslet nad tím, zda demolice mlýna zmíněné problémy skutečně vyřeší a zda by je nebylo možné řešit jinak a třeba i lépe se zachováním mlýna. Vypracovaná studie počítá od začátku s demolicí mlýna. Co zkusit vypracovat studii, která s ní nepočítá a potom je porovnat? I můj zcela amatérský pohled vidí řešení jiná. Zatáčka by se např. částečně zpřehlednila ubouráním relativně novodobé přístavby. (Já se jí ale kupodivu projíždět nebojím. Jaká je zde statistika nehod? Na přehledných úsecích dochází mnohdy k mnohem závažnějším nehodám, než na těch, které řidič pokládá za nepřehledné. Nechci být ale demagog, nemám to v tomto případě podložené.) Také cesta by mohla vést jinudy. V tom problém nevidím. Zdá se mi, že by bylo možné i lépe vyřešit parkovací místa, jejichž počet se rozhodně, i přes sliby, nijak podstatně nezvýší. Návrh využití budovy je skutečně jen návrhem. Ale proč mu nedat šanci? Proč třeba nehledat jiný? Teď je na to ale, pravda, hodně málo prostoru. Já jsem pro citlivou rekonstrukci. Mohlo by se ale klidně jednat i o uvnitř moderní budovu. Takových, i památkově chráněných, je spousta. I ty dotvářejí charakter a přispívají k architektonické pestrosti města, i tak zůstávají jakýmsi historickým odkazem. S náměty, které jste uvedl na závěr souhlasím. Je to vše samozřejmě o penězích, ale také o energii a nasazení zainteresovaných lidí. Klidně si může město stanovit strop finančních prostředků na záchranu a provoz třeba i 0, byť si myslím, že v tom případě je realizace jakéhokoliv projektu takřka nemožná. Již jsem o tom jinými slovy psal: Jsem přesvědčen, že hlavní rozpor je v tom, že někdo pokládá budovu za zajímavou a cennou samu o sobě a někdo ji pokládá za chátrající ruinu, která je přítěží. Toto si lze vzájemně obtížně vyargumentovat. Vše okolo jsou myslím jen zástupné a řešitelné problémy. Mimochodem, příznivcem stavby betléma v této podobě jsem nebyl (byť jsem se k tomu nijak nevyjadřoval).
Jsem pro to, aby byl mlýn zachován. Pokud to chtějí zbořit, je za tím vším lichva, machinace a podvody ve vedení města, protože by jinak uvažovali pro rozvoj města a ne pro své mastné kapsy…. hledali by jiné východisko, než-li zbořit mlýn – to je až to poslední řešení.
Moc tomu nerozumím. Ale z přece pokud by šlo někomu o záměr mlýn zachovat, tak pro jeho zachování měl začít dělat něco dříve.Pokud mám nějaký záměr tak ho plánuji s určitým předstihem v závislosti o jak velký záměr jde.Pokud jdu na nákup zeptám se co mám koupit. Pokud vysazuji strom vybírám vhodné místo a pokud třeba plánuji výstavbu nějaké budovy tak se ptám na co ji potřebuji,kdy ji budu potřebovat, jak hodně ji budu využívat, zda mám investiční prostředky a zda ekonomicky zvládnu její provoz.
Nikdo z vás ještě o mlýnu před několika měsíci neřekl ani slovo. Kdyby město letos mlýn nekoupilo v dražbě, tak tento web není a diskuze taky ne. Máme tu budovu, která je v totálně nepoužitelném stavu na místě, které má sloužit úplně něčemu jinému.
Sáhněte si do svědomí a řekněte co jste pro tak zvanou záchranu mlýna dělali do teď? Odpovím za vás. Nikdo z vás neudělal nic.
Tak to dál dělejte, nevymýšlejte umělé záměry využívání, protože nechápu na co by mělo město multifunkční sál? Máme tady Kulturní dům a sokolovnu – vytížení těchto budov s pohledu kulturních akcí je minimální a ubytování ? Proboha pro koho? Co by tady kdo dělal? Neznám nikoho kdo by se ubytovával zde pro návštěvu betlému. Jako že mu jeden den nestačí a chtěl by to vidět znovu? Nebo takových případů by bylo hned pro celé autobusy ?
Jsme malé předměstí Hradce Králové, které náš zastiňuje vším… kultura, turismus,gastronomie, sport, … nebudeme nikdy Špindlerův Mlýn ani český Krumlov a s tím nikdo nic neudělá.Kdyby byly vaše požadavky opravdu reálné a potřebné, stačilo by např.rozšířit kulturní dům a ne vymýšlet virtuální projekt.
Stačí selský rozum, prsty dvou rukou a dojdete k závěru, že je to celé ekonomický nesmysl a jen zase nástroj skupiny opozičníků, jak škádlit stávající vedení města.
Děkujeme, pane Karel, za Váš názor. Dovolím si reagovat.
Doposavad se v otázce mlýna plánovat nedalo, neboť bylo v rukou soukromníků. A když už konečně není (což je teprve od listopadu 2015), ozýváme se, navrhujeme, chráníme historii našeho města.
Nikdy jsem Třebechovice pod Orebem nevnímala jako předměstí HK, naopak. Výborně se doplňují. A jsem hrdá na to, že jsem se zde narodila. Když čtu listy Starých Třebechovic od V. Koleše, jsem ještě hrdější…
Píšete, že máme kulturní dům, sokolovnu… máme v nich to, co lze nyní zbudovat v Hajnišově mlýně? A i kdybychom měli, proč bořit to, co naši předkové stavěli svýma rukama? Proč bořit historickou budovu? Proč bořit mlýn, který není k demolici (hovořím zejména o té přední části mlýna) a lze jej ještě stále zachovat?
Sama za sebe říkám, že mi tady nejde o honosné budovy, ani o Krumlov či Špindlerův mlýn, jde mi pouze o to, aby byla zachována úcta k historii, která pro naše město znamená kořeny. Nevím, zda je pro Vás příjemná představa vyasfaltovaného centra města… pro by mě se stala spíše symbolem prázdné hlavy i srdce.
Pane Karel, přeji Vám vše Dobré.
Kéž bychom byli schopni společně budovat a ne ničit….
Děkuji Vám za názor. K aktivitám ohledně záchrany mlýna jsem se (sice velmi skromně) připojil, ačkoli nejsem členem žádné opoziční strany. Jsem si samozřejmě vědom, že téma lze politicky oboustranně zneužít, ale je třeba pokusit se o to, aby k tomu nedošlo. Proč jsem se já osobně nesnažil o zachování mlýna dříve? Jeho stav mi samozřejmě vadil (Vám ne?). Říkal jsem si, že je obrovská škoda tuto zajímavou (pro mě, je to zajisté individuální) budovu založenou (patrně) v 18. století (nevím, proč pan starosta uvádí rok 1888, ale zřejmě mám já nebo on špatné informace) nechat chátrat. Jak jsem ale zjistil, mlýn nebyl v majetku města a město nemělo prakticky žádné páky na záchranu. Vůbec mě nenapadlo, jaké páky na záchranu bych mohl mít já osobně (Snad se snažit mlýn koupit? To mě, popravdě, tenkrát nenapadlo.). Zkuste mi poradit, co se dalo dělat dříve? Rada bude určitě užitečná i pro ta města, kde chátrají objekty v soukromých rukou úředně prohlášené za kulturní památky. Páky jsou skutečně naprosto minimální. Uznávám, že mojí osobní chybou je, že se nezajímám o dění v městě natolik, abych dopředu věděl o záměru města mlýn zbourat a postavit na jeho místě křižovatku. V majetku města je navíc mlýn poměrně krátkou dobu. Já osobně nemám žádné konkrétní plány na využití (chápu, pro někoho je to možná chyba), ale pokládám stavbu cennou pro město jako takovou. Je mi takřka lhostejné, co tam bude. Chápu, že k historickému dědictví mají různí lidé různé přístupy. V tom je myslím ten zásadní problém. Toto nelze nijak hmotně a finančně vyjádřit. Nezáleží přece na tom, že budovu nechrání před přímou demolicí památkový úřad. Zdá se mi ale, že budova se stává pro některé lidi cennou, jen, když je v nějakém seznamu. Pro některé jsou navíc tyto seznamy zbytečnou obstrukcí v jejich rozletu (nemyslím tím samozřejmě Vás). Diskutovat o cizím majetku a plánovat si, co v něm bude by mě, pokud bych neměl nějakou vidinu jeho vlastnictví, snad ani nenapadlo. Navíc nevím, zda je reálné shánět dotace a partnery na financování objektu, který je v soukromých rukou. Co je to “totálně nepoužitelný stav” budovy? “Novodobé” přístavky jsou ruinami. Já osobně bych jejich demolici nebránil. Uvnitř hlavní budovy jsem nebyl, takže musím vycházet jen ze zprostředkovaných informací (prý je její stav překvapivě dobrý a nezatéká tam). Souhlasím, že nemá cenu vymýšlet virtuální projekty, ale je třeba předkládat myšlenky a o nich diskutovat a projekty zde předložené pokládám minimálně za hodné diskuse. Já skutečně nikoho škádlit nehodlám, nemám ani žádné politické ambice. Jsem přesvědčen, že hrát si v našem malém městě na velkou politiku je kontraproduktivní. Nestálo by ale za to zamyslet se nad tím, zda pro nás budova nemá hodnotu jako taková? Chvíli se pozastavit a zamyslet nad tím, zda je nutné ji bourat hned, jakmile jsme ji získali? Proč se nevykašlat na žabomyší politické spory a těm, kteří o záchranu usilují, místo házení klacků pod nohy, nedat šanci? Jaké budou skutečné finanční náklady závisí na zvoleném způsobu využití. Nyní myslím není třeba strašit obrovskými náklady, ale pokoušet se hledat. Třeba se to ukáže skutečně jako ekonomicky zcela nereálně, ale nestojí to alespoň za pokus? Hledáním ztratíme třeba rok, nehledáním definitivně zajímavou historickou stavbu.
Obdivuji každého, kdo se snaží mimo svůj osobní zájem cokolive smém okolí zlepšit